Ztraceni jsou fenomén. I mě nakonec chytli, ovšem až během druhé řady. Tu první považuji za velmi špatnou a asi nikdy nepochopím, jak mohla přitáhnout tolik diváků. Rozhodně se nepočítám mezi zapálené fanoušky Ztracených (nic proti nim :) a následující recenzi tedy berte jako pohled očima střízlivého diváka…

Dělení na sezóny
Proti americkému stylu výroby seriálů na sezóny obecně nic nemám, ale Ztraceným příliš nesvědčí. Chtě nechtě tak musí tvůrci vycpávat, popřípadě rovnou vkládat hluché díly. A seriál má mít přece tolik dílů, kolik je potřeba. Což je přirozeně problém mnoha amerických seriálů, s kterým nic nenadělám...

Dovolím si netradiční přirovnání. Vezměte si českou Arabelu: 13 pečlivě napsaných, dějem nabitých a vypointovaných dílů. A teď si čistě teoreticky představte, že by podobný příběh dnes chtěli natočit v USA (pomiňme, že by se nutně museli upravit reálie i téma). Buď by to natočili jako televizní minisérii, nebo by začali první sezónu a pak by se vidělo. Ale sotva by měl seriál jiný konec - jen by k němu dospěl pomaleji. Více by rozvedl postavy, přidal třeba i nové, ale v zásadě by pouze ředil děj. Nechci Ztracené pomlouvat, sezónové dělení má své kouzlo - jen obšírně vysvětluji, proč jsou v mých očích už předem trochu diskvalifikováni. Takových předem pevně daných dvacet šest dílů by jim jen prospělo. Ale to by se zase tolik nevydělalo na reklamě, prodejích práv na knihy, počítačové hry, hračky a kdo ví co ještě...

První série
Jak jsem již zmiňoval v úvodu článku, první série mě nudila a považuji ji za špatnou. Důvody? Šílené množství dějové vaty. Záhady se jen vrší a žádná nezodpoví. Na konci dílu se nějaká záhada načne, ale děj se k ní vrátí minimálně ob jeden díl. Pokud si divák pouští seriál v televizi, ztrácí tak motivaci se na další díl těšit. Vrcholem pak je nalezení poklopu v 11. díle a jeho otevření až v poslední scéně dílu posledního. Locke se snaží těch několik dílů poklop otevřít a jeho rádoby moudra akorát lezou na nervy. Že první série nepřinesla žádné dramatické vyvrcholení (naopak) je jen její smutnou tečkou. Nemyslím, že by mé rozhořčení bylo znakem mé netrpělivosti. Jasně, že právě divákovo tápaní a nechávání ho v nejistotě je účelem. Ale čeho je moc, toho je příliš - divák musí být za to čekání nějak odměněn a to se v první sérii rozhodně nestalo.

Abych jen nekáral - tvůrci se snaží alespoň vyhýbat různým klišé robinsonských příběhů (pokud pomineme základní klišé ztroskotání na ostrově). Příběh se jen málo věnuje tomu, jak se trosečníci snaží získat vodu a jídlo, jak si budují obydlí a také se na ostrově nevyskytují žádní domorodé kmeny (ačkoliv do budoucna kdo ví :). Jde spíše o moderní Tajuplný ostrov od Julesa Verne nebo Ostrov dr. Moreau.

Hodnocení první série: 20%

Druhá série
I po zklamání z první série první mě záhada, co se skrývá pod poklopem, přesto dále zajímala a vrhl jsem se do sledování druhé s tím, že to se Ztracenými ještě zkusím. Čekal jsem v ději nový impuls a dostalo se mi ho. Přibyly nové tajemné prvky, ale brzy se některé vysvětlily (domnělí ti druzí - pasažéři ze zadní části). Různé motivy se začaly splétat a vysvětlilo se dost událostí první série. Ukázalo se, že ač děje v první sérii byly jakkoli nudné, dohromady celkem smysl dávají. A já se konečně cítil aspoň trochu odměněn za nudu při první sérii.

Divácký zážitek pak vrcholil během závěrečných dílů, kde vše gradovalo a vrcholilo. Už nebyl opakován omyl první série, kde byl i v závěru děj zdržován a překvapení si tvůrci nechali až do další sezóny. Najednou jsem měl někdy i opačné pocity, jakoby novými dějovými prvky a zvraty tvůrci až plýtvali a zbytečně seriál zahlcovali. Těšilo mě však, že díky tomu množství vaty bylo sníženo na minimum. A přesto, že závěr druhé řady nabídl dějových zvratů hned několik, si ten největší tvůrci ušetřili do první části třetí sezóny – aniž bych se na konci druhé cítil nějak ochuzen. Musím nyní trochu popřít své tvrzení v úvodu a přiznat, že na těch pár dní, kdy jsem tyto díly sledoval, se ze mě fanoušek seriálu částečně stal…

Nicméně stále platí, že ač tvůrci hlásají, že "vše co se děje, má svůj smysl" je i v druhé sérii spousta zápletek pouze za účelem pozdržení děje - tím myslím zejména příběhy ve flashbacích. Vadí mi i scény řešící vztahy mezi lidmi na ostrově neboli "zápletky pro ženský". Jenže je mi jasné, že tvůrci poměr motivů záhadných a romantických mají přesně naplánovaný, aby u seriálu vydrželi jak ženy, tak muži. Aby každý dostal to své. Nevýhodou je, že každý dostane toho svého jen do jisté míry - zcela spokojen pak není nikdo a každý se občas nudí. Tvůrci se očividně snaží zalíbit všem diváckým skupinám a místy je to až protivné (za sebe můžu říct, že "kdo s kým" mě absolutně nezajímá).

Hodnocení druhé série: 60%

Postavy a herecké výkony
Každý má svého oblíbence a i když nepatřím mezi ty, kdo by koukali na seriál kvůli hezkým tvářím, i já mám přirozeně některé postavy raději. A to všechny ty, kteří na odhalení záhad ostrova nějak aktivně pracují. Takže hlavně trio Jack, Locke a Sayid. I když u nich jsem si zejména během první série říkal: "přestaňte tu bezobsažně kecat, zvedněte zadky a běžte na průzkum ostrova" :) Trošku podivně na mě ale působí fakt, že všichni na ostrově všude trefí - přitom se ukazuje, že musí jít o opravdu velký ostrov... A mně nesympatické postavy? Jsem zklamán, když se děj věnuje třeba Claire. Druhá nesympatická postava už během druhé série zemřela...

Herecké výkony mi přijdou průměrné a necítím, že by kdokoli z nich vyjadřoval nějaké charisma. Pokusy herců o vyjádření nějakého citu často vyplynou pouze v podivný škleb. Ale to není ani tak jejich vina, jako spíše scénáře a režie.

Závěr
Pokud bych měl Ztracené doporučit novému diváku, jistě bych tak udělal, ale jedním dechem ho varoval před nudnou první sérií. S tím, že ta druhá mu to dostatečně vynahradí. Trochu se bojím, že třetí sérií - ač zatím dějově nabitou a překvapivou (to píšu po 3. díle třetí série) - se ze seriálu stane podivně nastavovaná kaše. Škoda, že tvůrci se hesla do třetice všeho dobrého jistě držet nebudou - tak jen doufám, že existence dalších sérií bude mít v ději své opodstatnění.

Každopádně věřím, že pár let po skončení seriálu někoho napadne natočit jejich filmový remake (předpokládám, že plánovaný film na závěr seriálu nakonec nevznikne). A to bude teprve ta pravá jízda - ještě lepší než by byl ten šestadvacetidílný seriál :)